velké cesty
vícedenní výlety
jednodenní výlety
  • Kolem rybníka Vrkoč
  • Stará hora u Novosedel
  • Z Lednice na Hlohovecké vinobraní
  • Kunčina Ves a rozhledna u Kozárova
  • Lhánice - kaňon řeky Jihlavy
  • Dunajovické kopce
  • Sněženky v Údolí lásky u Božic
  • Hády: lamacentrum a Růženin lom
  • Hustopeče - rozhledna v mandl.sadu
  • Velké Pavlovice - vinice a rozhledny
  • Jonsdorf - skalní město
  • Oybin - skalní vyhlídky a zříceniny
  • Dalešice a Dalešická přehrada
  • Okruh kolem Velkého Kosíře
  • Rozhledna Na Oklikách u Ivančic
  • Sloup v Čechách a okolí
  • Rakovecké údolí
  • Za konikleci na Stránskou skálu
  • Popůvky - Žebětín - Bosonohy
  • Rozhledna Klucanina u Tišnova
  • Rozhledna Čebínka
  • Oslavany - muzeum na zámku
  • Skalní vyhlídka Hlavatice
  • Okolí Konice - z Jesence do Dzbelu
  • Na Praděd s dětmi
  • Na Akátovou věž ze Židlochovic
  • Ze Zbýšova do Zastávky u Brna
  • Procházka k Radostickému mlýnu
  • Rozhledna Vartovna
  • Laškov - Náměšť na Hané
  • Firemní akce na Pustevnách
  • Kývalka - Žebětín
  • Koniklece na Kamenném vrchu '11
  • Moravské Bránice - Ivančice
  • Hrad Veveří u Brněnské přehrady
  • Okruh kolem Macochy
  • Jelení žlíbek u Brněnské přehrady
  • Praděd a údolí Bílé Opavy
  • Z Maršova do pralesa Slunná
  • Zříceniny v údolí Svitavy (u Blanska)
  • Ratíškovice a in-line bruslení
  • Přechod hřebene Pálavy
  • Koniklece na Kamenném vrchu
  • Kolem Lednických rybníků
  • Zimní víkend na Ramzové
  • Výlet z Mutěnic k zámku Milotice
  • Z Drahanské vrchoviny
  • Chalupářský víkend na Skřípově
  • V Boskovické brázdě
  • Bořetická rozhledna
  • Jarní Chroustovské údolí
  • Litovelské Pomoraví, Mladečské j.
  • Ledopády u Moravského Krumlova
  • Dražické mohyly a zřícenina Příběnice
  • Dukovany - Náměšť nad Oslavou
  • Údolím říčky Bobravy
  • Třeboňskem na kole
  • Trenckova rokle
  • Tišnov-Dolní Loučky
  • Javoříčské jeskyně
  • Na kolech na Pálavu
  • Víkend v Hostýnských vrších
  • Zima na řece Svratce
  • Příroda Brněnské přehrady
  • Západ nad Brněnskou přehradou
  • Na borůvkách v Jižních Čechách
  • zahraniční výlety
    lyžování u nás
    lyžování v zahraničí
    fauna
    flóra
    architektura
    různé
    auto, moto
    soukromé akce
    © AL, 2008
    e-mail: alfx@email.cz

    optimalizováno pro rozlišení 800x600
    Z Hostěnic k jeskyni Pekárna21.4.2016
    Vápencová stěna s 5m vysokým a 20m dlouhým vstupem do jeskyně Pekárna
    Vývěr Říčky II
    Sychravá listopadová sobota obvykle zrovna dvakrát neláká k výletování, nicméně v listnatých lesích Moravského krasu je krásně ve všech ročních obdobích. Vyrazili jsme na krátký okruh (necelých 7km) z Hostěnic k volně přístupné jeskyni Pekárna. Z Hostěnic klesá do údolí řeky Říčky krásná turistická cesta kamenitým žlebem. Říčka a její přítoky v příkrých srázech vytvořili celou řadu jeskyní. Jednou z nejznámějších je nepřehlédnutelná jeskyně Pekárna s mohutným vstupním portálem širokým až dvacet metrů. Je to významné archeologické naleziště, kde nálezy prokázaly osídlení až z doby paleolitu. Asi nejslavnějším objevem je rytina souboje bizonů. My jsme v šedesát metrů dlouhé jeskyni nalezli jen několik zavěšených netopýrů. Údolím Říčky jsme pokračovali k Jelínkovu mlýnu, kde jsme měli v plánu občerstvení. V hlavní restauraci byla ale uzavřená společnost, venku byla docela zima a přístavek s malým barem byl pod těžkým náporem turistů. Nakonec jsme ale místa urvali a než jsme dojedli, byli jsme v bufetu prakticky sami. Po obědě jsme záhy opustili údolí Říčky. Vystoupali jsme zpět k Hostěnicím, kde nás překvapila střelba myslivců a jeden panikařící divočák prchající před kulkami přímo na nás... Ale byl to jen jakýsi malý lončák, který se nám velmi rád vyhnul...
    dalších 14 fotografií
    Toulovcovy Maštale a okolí21.3.2016
    Budislav: téměř 20m vysoký skalní masív Velké Hradisko s historickými chalupami
    Vstup do labyrintu Toulovcových maštalí
    Žebříky a jistící lana jsou bezva zpestřením na cestě kolem řeky Krounky
    Nové Hrady: rokokový zámek z r.1777 přezdívaný České Versailles je dnes v soukromých rukou
    Toulovcovy maštale se nacházejí v lesích nedaleko Poličky a Litomyšle. Rozlehlé borové lesy jsou zde zvrásněny několika hlubokými údolími a roklemi, které vytvořila řeka Novohradka a její četné přítoky. Díky tomu došlo na řadě míst k obnažení pískovcových skal s náznaky tvorby malých sklaních měst. Ovšem oproti známějším pískovcovým oblastem jako je Český ráj nebo Českosaské Švýcarsko je toto místo mikroskopické. Zdejší kraj je ale zajímavými místy doslova přeplněn. Už jsem zmínil krásná historická města, v okolí se nachází několik rozhleden (i když na poměrně nezajímavých místech), zámků a hradů (Rychmurk, Nové Hrady, Košumberk) i přírodních chráněných území (údolí Krounky a Novohradky, Střítežská rokle). No prostě je to tu nabité turistickými cíli. My jsme na tři mrazivé noci zakotvili na pronajaté chalupě v obci Budislav. Rozlehlá turistická obec se nachází na okraji přírodní rezervace Maštale. Pískovcové skály zasahují až do obce. Nakonec v samém středu se nachází mohutný skalní blok Velké Hradisko s nádherným výhledem do údolí a několik dalších menších bloků. Na jednom z nich stojí moderní kaplička, na jiném zase hotel. Super výchozí místo do maštalí.

    První den jsme vyrazili na celodenní výlet do pískovcových měst. Bylo chladno a sychravo, prostě takový klasický skoro listopadový den. Po červené turistické stezce jsme směřovali k hospůdce Na verandě u Toulovce, která leží na konci chalupářské oblasti u Vranic. Protože je to snad jediná hospoda pod skalami mimo okolní obce, bylo tady doslova narváno. Během dne jsme potkali tak 15 lidí, tady jich bylo snad sto a jen se štěstím jsme si sedli do maličké vyhřáté útulné hospůdky. Po jednoduchém obědě jsme vystoupali k Toulovcovým maštalím. Je to malé skalní bludiště vysoko nad údolím Novohradky. Podle legendy ve zdejších skalách ukrýval svoje poklady loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec, který bohatým bral a chudým dával. Mezi rozpraskanými skalami vede turistická stezka labyrintem úzkých chodbiček, kamenných schodů a štěrbin. Oživení pro děti, které si jej donekonečna prolézali. Pokračovali jsme dál takzvanou Oslí chodbou, což je několik desítek, možná i stovek, metrů dlouhá sevřená skalní roklina. Čekal nás další setup do hlubokého údolí, abysme náš okruh pomalu zakončili u jiné skalní rokliny - Městských maštalí, které jsou už jen asi 2 kilometry od Budislavi.

    Druhý den jsme popojeli autem do vesničky Předhradí. Zde stojí hrad Rychmburk (dnes léčebna) nad hlubokým údolím řeky Krounky. Řeka v těchto místech protéká skalní roklinou, která je na několika místech tak příkrá, že turistický chodník vede po žebřících a musí být jištěn ocelovými lany. Ačkoli je prodloužený víkend díky pátečnímu státnímu svátku, nikde ani noha. Po absolvování divokého úseku mezi Předhradím a Kutřínem jsme došli do Šilinkova dolu. Nachází se zde sportovní areál a penzion. Bylo zavřeno. Než jsme ale areál opustili, majitelé přijeli a otevřeli nám hospodu. Do Předhradí jsme se vrátili autobusem z Kutřína. Konečně se roztrhaly mraky a ostré podzimní slunce začlo řádit.

    Po mrazivé a jasné noci na nás poslední den čekala návštěva rokokového zámku Nové Hrady a protože bylo nádherně, tak ještě dvou rozhleden. Zámek je v soukromých rukou a je naprosto nádherně opravený. Je obklopený krásnou zahradou jejíž součástí jsou koňské stáje nebo obrovský výběh pro vysokou. Aniž by to nějak bylo v plánu, ale děti chtěly, navštívili jsme v zámeckém areálu muzeum cyklistiky. Jsou zde vystaveny exponáty od poloviny 19. století až po současnost ze soukromé sbírky českého sběratele. Jsou zde i sportovní kola z doby nedávno minulé některých českých významných cyklistů (např. bří. Pospíšilové) nebo i kola použitá ve filmech. Při zpáteční cestě jsme ještě přibrzdili u rozhleden Borůvka (asi nejzajímavější ze čtyř navštívených rozhleden) a Vojtěchovské nedaleko Hlinska.
    [1] Polička a Toulovcovy Maštale: 35 fotografií
    [2] Údolí Krounky a zámek Nové Hrady: 29 fotografií

    Kolem rybníka Vrkoč25.2.2016
    Vrkoč: druhý největší rybník soustavy Pohořelických rybníků je napájen umělými náhony na řece Jihlavě
    Na hrázi mezi rybníkem Vrkoč a Zarostlý
    Kola zatím na výletech moc nevyužíváme. Tentokrát jsme udělali výjimku, i když jen tak na půl. Děti jely na kolech a my jsme pochodovali pěšky. Cílem bylo objet rybník Vrkoč nedaleko Ivaně. Na pěšo je to na odpoledne docela dost (~ 9 km), ale na kolech by to neměl být problém ani pro naše děti. Nakonec se to ale pořádně zkomplikovalo, našlapali jsme 12 kilometrů a domů jsme se vrátili až za tmy. Start byl v obci Ivaň, kde jsme nechali auto, sehnali velice slušný burčák ve vinárně za kostelem a koupili ledňáky... Tady nás čekal jediný kopec na trase, jinak je celý okruh po absolutní rovině. Využili jsme "Brněnskou" cyklostezku směrem na Přibice. Jakmile skončily vinohrady, sjeli jsme lesní pěšinou do výrazné propadliny, ve které leží rybník Vrkoč. Připojili jsme se na neznačenou asfaltku protínající lužní lesy mezi Přibicemi a Ivaní. Přestože není nijak značená, je to zřejmě vyhledávaná trasa, protože jsme zde potkali několik skupin cyklistů.

    Cesta sice nádherná, přímo ideální pro děti na kolech, ale tady začalo peklo. Komáři! Miliardy komárů. Jakékoli zastavení se rovnalo mučení zaživa. Asfaltka ale nevede kolem rybníka a museli jsme ji opustit. Skrz zamořený les jsme se po téměř zarostlé lesní cestě dostali na hráz mezi rybníky Vrkoč a Zarostlý. Jakmile jsme vyjeli z lesa, komáři naštěstí zmizeli. Odpolední sluníčko, nádherně zbarvené stromy kolem rybníka a malá svačinka zlepšila náladu. Čekal nás nejkrásnější úsek výletu po násypech a hrázích mezi soustavou pohořelických rybníků a umělých náhonů, které tyto rybníky napájejí a odvodňují. Problém je, že všechno je majetkem Rybníkářství Pohořelice a cesta kolem rybníka Vrkoč končí pár desítek metrů před cílem u zamčené brány. Z jedné strany Mlýnský náhon, z druhé nekonečná vodní plocha. Místní nám sdělují, že brána bývá otevřená pouze přes týden a ne vždy. Musíme improvizovat. Vrátili jsme se k rybníku Nohavice a kolem dalšího rybníka Čahoun jsme došli do Nové Vsi. Odtud vede cesta zpět do Ivaně. To je ale dalších pět kilometrů. Nechal jsem děti a Katku u hospody v Nové Vsi, naneštěstí opět docela zamořené komáry, a nalehko jsem "zaběhl" pro auto do Ivaně. Nebýt těch odporných bzučících a obtěžujících potvor, tak to byl super výlet. Sem jedině v zimě nebo během suchého léta, jinak je to ale o nervy...
    dalších 15 fotografií

    ZOO Brno11.2.2016
    Expozice plameňáků v africké vesnici Samburu
    Poprvé jsme viděli rysa kanadského a navíc včetně mláďat
    Během roku 2014 došlo v brněnské zoo hned k několika inovacím. Zřejmě kvůli tomu, že to byl rok volební. Ale ani to p.Onderkovi nepomohlo ke znovuzvolení. Jednou z jeho posledních akcí v primátorském postavení bylo slavnostní otevření africké vesnice Samburu. Na první pohled značně unaven přijel přestřihnout pásku největší stavby v zoo za posledních nejméně 5 let. Na nejvyšším bodu Mniší hory, na plácku kolem vodojemu (mimochodem nyní velmi vtipně zakomponovaný do prostoru jako horkovzdušný balón), vyrostlo osm afrických chýší. Za 30 miliónů korun. Vznikly zde nové toalety a občerstvení a dvě nové expozice. Pro lemury a plameňáky. Nové vycházkové trasy nabízejí vyhlídku na původní výběh žiraf, který bohužel žádných změn nezaznamenal a tak na ně stále musíme koukat pěkně z dálky. Slavnostní otevření bylo spojeno se křtem žirafího mláděte, o které se postarala Bára Hrzánová. Dalším počinem letošního roku za 25 miliónů je moderní průchozí expozice pro orla bělohlavého. Tato novostavba doplňuje již existující výběhy zvířat Severní Ameriky (Beringie). Společně s orly dostali nový domov ursoni a skunk. Ty jsem ovšem v jejich nových příbytcích nezahlédl. A do třetice další nový průchozí výběh. Pro klokany. Za nicotných 6 miliónů dostali klokani prostorný areál, skrz který vede návštěvnická pěšina. Zvířátka se od ní držela pěkně daleko až by se dalo říct, že jsme je prakticky neviděli. Tak snad se v následujících měsících otrkají... Uvidíme za rok.
    další 23 fotografie
    Vinohrady na Staré hoře u Novosedel21.1.2016
    Podlouhlý hřeben Staré hory je téměř zcela pokryt vinicemi
    Pohled na hřeben Pálavy z vinic na Staré hoře
    Rychlá burčáková akce. Děti šly s dědou na bazén a toho jsme využili ke snad prvnímu výletu "bez dětí" po x-letech. Cílem bylo sehnat burčák a pokochat se výhledy na Pálavu. Autem jsme dojeli na velké parkoviště u zrekonstruovaného areálu vinařství Kovács. Cyklisty se to tu jen hemžilo. Naneštěstí ale ve vinárně burčák neměli a v restauraci za něj chtěli neskutečné peníze. To nás donutilo k procházce do sklepní uličky Na jámě. Je to nesourodá změť sklípků většinou s nadzemními lisovnami a sýpkou v zatáčce u silnice na Mikulov. Drtivá většina je navíc neopravená, takže celkový dojem je hóóódně špatný. Nicméně řada objektů byla otevřena, což jasně signalizovaly hromady kol opřených o průčelí sklípků. Burčák se nám sehnat podařilo, byl vynikající a to je hlavní. Vyzásobeni petkami jsme mohli vyrazit do vinohradů na Starou horu. K nejvyššímu bodu kopce obsypaného ze všech stran vinicemi vede naučná stezka, kterou vybudovalo jedno ze tří velkých vinařství v obci - Marcinčák (k již zmíněným bych přidal ještě Vinofol). Novosedly jsou jednou z nějvětších vinařských obcí Česka, zejména co se týče rozlohy souvislých viničních tratí. Stará hora je oblý protáhlý kopec, který se krčí ve stínu slavné Pálavy a méně známých Dunajovických kopců. Z vyhlídky na hřebeni Staré hory se otvírá krásný pohled na oba dva zmíněné hřbety. A také na 10 kilometrů vzdálený Mikulov, ale to už vyžaduje dobrou viditelnost. Kolem hory vede pěkná cyklostezka, na kterou by se dalo vypravit i s dětmi, protože vede mimo hlavní komunikace. Navazují na ni další stezky podél Dyje a železniční tratě do Mikulova. Jedinou kaňkou procházky bylo neskutečné množství komárů. A překvapivě právě na samotném vrcholku kopce. V podstatě jsme se nemohli nikde zastavit nebo posedět, protože ti komáři by nás asi sežrali!
    dalších 13 fotografií
    Z Lednice na Hlohovecké vinobraní11.1.2016
    Lednický zámecký areál s četnými romantickými stavbami je zařazený na seznamu UNESCO
    Místní vinaři nabízející burčák a lahvová vína při Hlohovecké vinobraní
    Podzimní burčáková sezóna je v plném proudu a to jednoznačně ovlivňuje cíle výletů v tomto období. Tentokrát jsme si vyhlídli akci Hlohovecké vinobraní. Vesnička leží na spojnici mezi perlami Jižní Moravy - Lednicí a Valticemi, uprostřed Lednicko-valtického areálu zařazeného do programu světového kulturního dědictví UNESCO. A protože chceme koštovat, jedeme do Lednice vlakem a autobusem (z Podivína). Využíváme k tomu víkendovou celosíťovou rodinnou jízdenku za 150,-Kč. Ráno je nádherné. Novogotický zámek i přilehlá zahrada září barvami. My ale nasedáme na víkendovou turistickou lokálku spojující po staré železniční trati Lednici s Břeclaví a popojíždíme ještě jednu zastávku na hráz mezi Lednicko-valtické rybníky. Speciální jízdné se zde platí na celý úsek až do Břeclavi, nicméně přátelský průvodčí to neřeší a sveze nás pouze za poděkování. Děkujeme!

    Procházkou po jižním břehu rybníků přes koňskou farmu Nový Dvůr a chrám Tří Grácií jdeme do Hlohovce na oběd. Po okolí se pohybuje spousta cyklistů a zejména Tři Grácie jsou doslova v obležení. V Hlohovci je pusto a prázdno. Sklípky zavřené a burčák není kde koupit. Asi se šetří na večer. Velmi slušně jsme se naobědvali v nově vybudovaném penzionu "Pod vinohrady", kde se konečně dostáváme i k prvnímu doušku burčáku. Bohužel ale za "restaurační" cenu, takže opravdu jen hlt a teď hurá do kulturáku na vinobraní, kde už to bude snad normální. Kolem čtvrté se to pomalu rozjíždí. Na venkovním pódiu i v prostorném sále kulturního domu se hraje a zpívá. Lavice se postupně plní a za chvíli není volného místa. Několik místních vinařů prodává za příjemné ceny jak burčák, tak lahvová přívlastková vína. Koštujeme, nakupujeme do zásoby a pozorujeme atmosféru malého skromného vinobraní. Děti se baví na nafukovacím hradu. V podvečer přišla brutální bouřka, stánky jsou během okamžiku vyplavené, hrad se vyfoukl a na chvíli se museli všichni vměstnat do sálu a předsálí. Bouřka symbolicky ukončila naši návštěvu Hlohovce a odcházíme na zpáteční autobus do Podivína. Za tmy se vracíme do Brna - krásný celodeňák.
    další 23 fotografie

    Víkend ve Žďárském Potoku6.12.2015
    Náhorní plošiny porostlé travnatou holí z vrcholu Břidličné (1358 m n.m.)
    Pradědova galerie u Halouzků v Jiříkově - největší dřevěná socha Praděda
    Vesnička Žďárský Potok leží nedaleko Rýmařova na samém úpatí hlavního jesenického hřebene. Nekonečným stoupáním z 600 m n.m. je to přes lesy asi 9 kilometrů na nejvyšší a nejkrásnější vrcholy Hrubého Jeseníku. Roztahaná vesnice v délce snad dvou kilometrů je souborem historických roubených a kamenných domků, kde dnes už mnoho lidí trvale nežije a naprostá většina stavení slouží jen jako chalupy. My jsme se sem "pozvali" na chalupu k našim známým a během víkendu jsme stihli navštívit několik lokalit. Většina fotek je z mého samostatného výstupu na hřeben Jeseníků za východem slunce. Mlžné ráno sice sluníčka moc neukázalo, ale i tak to stálo za to. Z odlesněněného hřebene mezi vrcholy Pecný a Břidličná se otvírají pohledy jak do zvlněného podhůří Jeseníků, tak k Pradědu a na další třináctistovky hlavního hřbetu Hrubého Jeseníku. Tmavě zelená kleč, svítivě žluté travnaté hole spálené letním sluncem, pomalu se vybarvující trsy borůvčí do podzimních barev a kamenná moře a skalky vytvářejí nesmírně fotogenickou krajinu.

    Po tomto sólo výletu jsme vyrazili všichni společně na vycházku k rozhledně v Nové vsi. Na vršku nad touto rekreační obcí stojí penzion Na vyhlídce s útulným prostředím a velmi slušnou kuchyní. A vedle ní nová rozhledna. Náš nápad mělo asi dalších 200 lidí. Restaurace praskala ve švech. Nakonec jsme se dočkali i stolu ... a vlastně i jídla ... hrubě nestíhali a celý oběd nám sebral nakonec snad 3 hodiny. Hrozně se nám omlouvali a dokonce nám dali i láhav vína na cestu za nepříjemné čekání (a dětem nějaké sladkůstky). Klobouk dolů, nicméně odpovědět dětem přibližně 400x že už to určitě brzy bude je fakt na budku. Po obědě jsme vylezli na betonovou rozhlednu, ze které není vidět na jesenické vrcholy, ale zejména na zvlněné podhůří v okolí Rýmařova. Vycházkou jsme se vrátili přes houbovo-borůvkové lesy do Žďárského Potoka.

    V neděli jsme při zpáteční cestě zastavili v obci Jiříkov na prohlídku Pradědovy galerie u Halouzků. Celý areál se rozkládá na veliké ploše a zahrnuje i dančí oboru a "Pradědovu zahrádku" typických jesenických bylin. Většina děl je ovšem vystavena v krytých halách. K nejznámějším patří betlémský soubor zahrnující dnes kolem 250 soch. Právě tento betlém se pravidelně objevuje na brněnském náměstí při vánočních svátcích. Za pozornost stojí také obří socha Praděda nebo obří obraz Pradědova království. Je zde několik venkovních atrakcí pro děti a nakonec jsme zde strávili snad dvě hodiny... takže určitě dobrý.
    další 24 fotografie

    Dačice22.7.2015
    Dačice: Havlíčkovo náměstí a renesanční věž kostela sv.Vavřince
    Jihočeské město Dačice leží ve stínu slavnějších, a nutno podotknout že i zajímavějších, sousedních měst jako je Telč a Slavonice. Ačkoli již desítky let patří do Jihočeského správního celku, území se nachází na Moravě. Do města jsme si zajeli na oběd a na koupačku do naprosto parádního akvaparku. Voda byla sice trošku studená, ale prostředí je perfektní ... malý tobogán, skluzavka, brouzdaliště i plavecký bazén a spousta místa na kvalitním trávníku a dalších sportovišť přímo v areálu. Úžasné. Dačicím chybí okouzlující náměstí, které by lákalo k posezení. Zdejší náměstí je křižovatkou hlavních tahů přes město a parkovištěm aut obklopeným obchůdky pofiderní úrovně. Takže co tady ... podívat se město z výšky kostelní věže a nebo navštívit Nový zámek a jeho obrovský park. My jsme také nakoukli na právě probíhající výstavu historických panenek a do muzea cukru. Místní podnikatel Jakub Kryštof Rad se totiž pyšní patentem na kostkový cukr, který ve zdejším cukrovaru vymyslel v roce 1843. První kostka cukru má i svůj pomníček před kostelem a na Palackého náměstí je ještě další skulptura ve tvaru cukrové kostičky. Prostě město cukru zaslíbené, ačkoli se tady cukr nevyrábí už přes 150 let.
    dalších 17 fotografií
    Tábor Asterix & Obelix21.6.2015
    Pokus o první ranní nástup
    Heřmanečský tábor v tradičním srpnovém termínu byl letos v duchu postaviček Asterixe a Obelixe. Rutinní akce tentokrát s bonusem v podobě návštěvy keramické dílny v nedaleké Maříži. Děti se vzorně pustili do díla a sami, případně s podporou rodičů, si vyrobili bytelnou památku na letošní tábor. Protože vypálení keramiky trvá nějaký ten den, pro výsledek jsme zajeli při zpáteční cestě a zároveň jsme zase po letech navštívili i městečko Slavonice.
    další 43 fotografie
    Tenerife 20143.6.2015
    El Teide, Roques de García a exemplář kanárského endemitu hadince (Echium wildpretii)
    Loro Park: delfíní show
    Na stezce v mlžném horském pralese v pohoří Anaga
    Playa de Las Teresitas: 1.6 km dlouhá pláž se saharským pískem
    Puerto de la Cruz: noční pohled na zátoku Martiánez z vyhlídky hotelu Semiramis
    Tenerife je největším ostrovem Kanárských ostrovů. Je to oblíbený dovolenkový cíl zejména Evropanů a Rusů, kterých sem ročně přijíždí přes 10 miliónů (Česko navštěvuje přibližně 8 miliónů lidí). Mnoho Britů dokonce přímo vlastní apartmány v obřích komplexech podél pobřeží. Láká je stabilní podnebí, lehký náznak exotiky, pestrost ostrova nebo vynikající úroveň služeb a to vše v rámci Evropské unie. Přestože nejsme příznivci masové turistiky a povalečských dovolených (a děti se holt musí přizpůsobit), rozhodli jsme se tento rok udělat drobnou změnu. Místo dovolené pod stanem jsme naplánovali na léto cestu letadlem na 4000 kilometrů vzdálený ostrov Tenerife.

    Ostrov o rozloze menší než Liberecký kraj nabízí tak širokou škálu možností, o které jsem byl přesvědčen, že vynahradí komplikovanou cestu i slušný balík peněz za (na první pohled) "turistický skanzen". Myslím, že jsem se nespletl a všichni jsme si většinu dovolené bezvadně užili. Jako "highlights", kvůli kterým stojí za to se na Tenerife vypravit, bych zmínil - úžasný národní park Teide s nejvyšší horou Španělska, pohádkové pralesy v pohoří Anaga, soutěsku Masca v pohoří Teno nebo také zvířecí show v Aqualandu nebo Loro Parku. Na druhou stranu se ale potvrdilo, že ostrov byl turismem doslova znásilněn. Zejména jihozápadní pobřeží je nenávratně "poškozené" masovou výstavbou z druhé poloviny 20. století, kdy zde jako houby po dešti vyrostly obří hotelové komplexy a apartmánová sídliště. Tyto aglomerace většinou nenavazují na žádnou původní zástavbu, protože tato část ostrova je velmi nehostinná. Divoká architektura různých stylů, žádné přirozené centrum ani zkultivované okolí ... jen hotely a obchůdky či nákupní centra ... a konec. Za hranicí ubytovacích areálů je buď uměle zavlažovaná banánovníková plantáž nebo původní neprostupná skalnatá krajina. To nám ale nemohlo zkazit naši dovolenou, protože jednak jsem vybral místa trošku "zastrčená", ale hlavně mým cílem bylo prozkoumat přírodní zajímavosti uvnitř ostrova...

    [1] Puerto Santiago, Teide, Guajara: 29 fotografií
    [2] Los Gigantes, soutěska Masca: 28 fotografií
    [3] Aqualand Costa Adeje, Teno, Garachico: 25 fotografií
    [4] Puerto de la Cruz, Bollullo, Anaga: 35 fotografií
    [5] Loro Park: 36 fotografií
    [6] La Laguna, Las Teresitas, Teide: 35 fotografií

    Externí odkazy:
    Puerto Santiago - hotel Costa Gigantes
    Puerto de la Cruz - hotel Parque Vacacional Eden
    Los Gigantes - apartmánový komplex Royal Sun Resort
    Půjčovna aut Autoreisen
    Turistická mapa 1:50000
    Titsa - provozovatel autobusů
    O všech koutech ostrova

    Další události
    3.6.2015 - 21.4.2016
    19.3.2014 - 24.4.2015
    28.5.2013 - 10.3.2014
    9.2.2013 - 21.5.2013
    5.11.2012 - 21.1.2013
    8.2.2012 - 12.10.2012
    4.8.2011 - 31.12.2011
    18.12.2010 - 25.7.2011
    16.9.2009 - 12.11.2010
    7.2.2009 - 6.9.2009
    17.7.2008 - 9.1.2009
    31.8.2007 - 4.6.2008
    9.1.2007 - 25.8.2007
    27.8.2005 - 6.1.2007
    20.10.2004 - 13.8.2005
    25.9.2003 - 22.7.2004
    2.9.2002 - 16.7.2003
    13.3.2002 - 2.8.2002
    12.7.2001 - 11.12.2001
    7.6.2001 - 9.7.2001
    © AL, 2008
    e-mail: alfx@email.cz

    optimalizováno pro rozlišení 800x600